vo Mír, hebr. Šalóm — Šalamoun je jedním z označení Boha). Za krále Jerobeáma byly už arci zase rozmíšky, neboť Jerobeám je již opět nižším stupněm. — Teď jste však viděli zajímavou věc: viděli jste, že jsem začal božským Člověkem jakožto principem všeho živoucího a končím hříšným Jerobeámem. Je to jako když »Kniha Stromu Života« od svatého ARÍ začíná se nadsvětským Člověkem a končí Branou mocností nečistých.
Veškeré dění je buď ve znamení světla vyzařovaného anebo ve znamení světla odraženého. Půjčujeme-li na př. někomu peníze, konáme skutek ve smyslu světla vyzařovaného. Splácení dluhu je však již dění ve smyslu světla odraženého. Co otec poskytuje v mládí dětem, je ve smyslu světla vyzařovaného. Co děti splácejí ve stáří otci, je naproti tomu ve smyslu světla odraženého. Vyzařované náleží principu Milosti a Lásky. Reflektované toliko principu pouhé Zákonitosti. Proto je na příklad také správné, co se říká, že totiž jeden otec uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednoho otce. Neboť princip Lásky je mocnější než princip Zákonitosti.
Člověk má jíst pokud možno co nejméně, neboť za jídla je souzen. A není pravda, že čím víc kdo jí, tím déle žije. Jsou zvířata, která žerou velmi mnoho a žijí jen malou chvilku. Naproti tomu jiné druhy zvířat žijí velmi dlouho, ačkoli žerou jen docela málo.
Každému člověku hoří ve vyšším světě zvláštní světlo, docela odlišné od světla všech jiných lidí. Sejdou-li se dva přátelé v tomto světě, tu se ta jejich světla tam nahoře na chvilku spojí a spojením obou světel se rodí anděl. Anděl ten je však obdařen silou k životu toliko pro jeden rok. Sejdou-li se ti dva přátelé během roku znovu, dodávají mu tím další sílu k životu. Jestliže se však po celý rok ani jednou neviděli, tu onen anděl chřadne a odumírá nedostat-
