okamžik? A třeba jen v myšlenkách?… Kdybys jen opravdu věřil?!« —
Po chvíli začal znovu: »Věřím v pevné víře…«
A zase se sám přerušil:
»Chájime, ty už zase lžešl!«
A tak to šlo hodnou chvíli. Na konec všeho nechal. Už nikdy se nepokusil odříkávat třináct článků Víry svatého Majmonida.
Z moudrosti Jasnovidcovy
Milejší je mi zlosyn, který se přiznává, že zlosynem je, nežli světec, jenž si je vědom své svatosti. Zlosyn, který se k pravdě přiznává, prožívá své dny v Pravdě. A Pravda je Bůh. Žije tedy i ten zločinec v Bohu. Naproti tomu každý, kdo si o sobě myslí, že je dokonalý světec, žije ve lži, a lež Bůh nenávidí. Po pravdě totiž není ve světě člověka dokonalého.
Veškerá hmota je produševnělá. Požíváním a ztrávením pokrmů přecházejí v nás duše, které byly vtěleny v pokrmech a spojují se s duší naší. Modlitbou, studiem a dobrými skutky povznášíme tyto duše k vyšším stupňům dokonalosti. Jestliže však se člověk najedl a napil a sil tím získaných zneužívá, hřeší a pohyby i myšlenkami uráží Stvořitele, tu nejen že duší, které do něho vešly, nepovznáší, nýbrž zaviňuje, že též ony jsou nuceny hřešiti i klesají spolu s ním.
Člověk nervově chorý nechť soustředí své myšlenky na tento výrok Talmudu: »Praví Akabja syn Mahalalélův: Uvažuj o třech věcech — pak nechybíš. Odkud přicházíš, kam spěješ a před kým účty skládati budeš! Odkud pocházíš? — Z krůpěje páchnoucí. Kam spěješ? — Do hniloby a rozkladu. A před kým účty skládati budeš? — Před Králem všech králů,
