— kterak ten Mojše Tajtlboum do Lublína putuje, svatý Jasnovidec pak mu v srdci čte a pochyby rozptyluje — Jak ho ten klíček při modlitbě sužuje aneb jak svatý Jasnovidec jeho ducha sleduje a potom mu hubuje — Načež následuje, jak se svatý Jismach Mojše o chudé zasazuje, vlastní tvář pak násilníkům nastavuje a tak proroctví Jeremiášovo naplňuje — Jak své mrtvé pohřbíváme a kterak o jejich blaho dbáme — Načež svatý Jismach Mojše do Liženska posílá žáky aneb že každá dušička má ráda milodárky — A jak toužebně svatý Jismach Mojše neustále očekával Mesiáše — Jakož i že v nebi měli s ním potíže a jak tam až do dneška nebešťanům káže — Načež následuje, jak se svatý Ojhav Jisrúel desetkrát vtěluje, aj, v Jerusalemě veleknězem je — Co lublínští chasídi v Kálevě viděli a co od svatého Jasnovidce slyšeli — Proč že svatý Kálevský se do papíru odíval a k čemu ten bič nosíval — A že se tatarsky modlíval — A jak ten pasáček tu písničku zpíval.
Stránka:Devět bran.djvu/155
Tato stránka nebyla zkontrolována
