Stránka:Devět bran.djvu/112

Tato stránka nebyla zkontrolována

Brána pátá

Dva Zlaté pozouny kůru andělského,
dvojice nejsvětější z otce jediného.
Dvé převzácných srdcí těla velmi svatého,
života čistého,
ducha pokorného.

Náš učitel a náš pán

Svatý rebe reb Mešilem Žíše z Hanipoli

kéž by nás jeho zásluhy na věky chránily,

jakož i jeho svatý bratr
náš učitel a náš pán

Svatý rebe reb Mélech liženský

kéž by jeho zásluhy chránily nás všecky!