drápů dal broukovi polovičního Nelsona a přidržel Cliegawassa na jeho lesklých zádech, takže nemohl ani bzučeti ani praskati. Veliká radost zaplavila Neewu. Palec za palcem přitahoval svou tlapku, až se brouk octl v dosahu jeho ostrých zoubků. Pak ho očichal.
To byla vhodná chvíle pro Chegawassa. Klepeta se zavřela a Noozačina dřímota byla přervána náhlým jekem nejvyšší muky. Když zdvihla svou hlavu, Neewa válel se sem a tam, jako by měl záchvat. Škrábal, vrčel a prskal. Noozak ho několik okamžiků zkoumavě pozorovala, pak se zvolna pohnula a šla k němu. Jednou velkou tlapou jej převalila — a uzřela Chegawassa, pevně a umíněně připojeného k nosu jejího potomka. Položivši Neewu na záda tak, aby se nemohl pohnouti, popadla brouka mezi zuby, kousala zvolna, až Chegawasse povolil, a pak jej spolkla.
Odtud až do soumraku ošetřoval Neewa svůj bolavý nos. Krátce před tím, než se setmělo, Noozak se schoulila u veliké skály a Neewa povečeřel. Pak se uhnízdil v ohbí jejího velikého, teplého předloktí. Přes to, že ho bolel nos, byl šťastným medvědem a na konci svého prvního dne cítil se velmi statečným a velmi nebojácným, třeba mu bylo teprve devět neděl. Přišel do světa, patřil na mnoho věcí, a nezvítězil-li, aspoň slavně prošel dnem.
