roubíkem i s matkou ze země dobude, hned u zrna se roztrhnou, při nejmenší pak se může matka nechat a tak po připravených záhoncích as 10 neb 12 coulů daleko a široko od sebe až po zelené se rozsadí a hned zalejí.
Otázka třetí: Jak se jich dále hledí? Odpověď: Pilně se všecka tráva z nich vypleje a čistě se jich chová; často se opatrně okopají a zem okolo nich se zkypří; neprší-li, často se zalejí; pak o svatém Vavřinci, jako k bramborům, zem se přikopá.
Otázka čtvrtá: Kdy uzrají a jak se jich dobývá a chová? Odpověď: Před sv. Václavem sotva na nich zralost znát, což v tom záleží, že nať svrchu počne žlutě červenat, ohýbat se a schnout, ježto teprv čas jest nať zrovna při zemi srpem požít, a buď za zelena ji krmit, neb na seno usušit, z nichž je výborná píce pro dobytek. Před sv. Havlem se tedy nesmí na sklízení pomyslit, ale ku konci měsíce října keř po kři rejčem i s prstí se vyryje, za užatou nať se vezme, pootřese, pak nad řešetem, škopkem, neb košem se drží a mandle s kořenů, kterých je na nich po stu i po dvou stech, se oberou, naposledy se v koši do vody potopí, neb vody na ně naleje, hodně se mísí a umyjí, domů se dopraví, po sýpce, kde myší není, se rozsypou, několikrát za den přehrabou, a tak dokonale na povětří usuší, než se smějí do nádoby uložit, aby neztuchly, a klíčíc, nezkazily se.
Otázka pátá: K čemu se jich může užívat, a odkud ta bylina pochází? Odpověď: a) Jako kaštanové, pokud čerstvé jsou, když se upraží, je z nich zdravá a skvostná lahůdka, b) Místo kafe. Když dobře uschnou, tak se praží, melou, jen dvakrát tak dlouho se vaří, a jsou, (zvlášť, když jim rok mine, a tudy víc oleje nabudou) mnohem zdravější, živnější než indiánské kafe, přitom se přes polovici cukru přišetří, protože jsou sladké, a naposledy dokonce vaniliové vůně a chuti nechávají, c) K dělání čokolády místo kakaa, neb dle libosti k polovici každého, přičemž se vanilie přišetří. d) K mandlovému mléku, které jest ještě mnohem skvostnější, než ze stromových mandlí, e) K tlačení jedlého
