Pohanka jest podle Kaliny rovněž zrno výživné, časně z jara dozrávající. Z ní se připravuje krupice, které se užívá v některých krajinách jako zdravého a oblíbeného jídla. Z té příčiny schvaluje se setí pohanky tím vice, že se daří tato rostlina skoro každoročně i při nepříznivé povětrnosti a v chudé, hubené půdě. Kdo si může opatřiti semeno a má-li mlýny na mletí a úpravu pohanky, pro spěje sobě i jiným výnosným setím pohanky, užitečné a záživné potravy.
„Zemňátka“ (Helianthus tuberosus, slunečnice bambulinatá, topinambur). Tato rostlina nazývá se místem kartofle, jinde zase zemňátka, nebo artyšoky (píše Kalina), a opět jinde židovské brambory, a jest to druh bambulin, které se v zahradách, zvláště při plotech sázejí, se spíše rodí čili rozmnožují, kořeny a bambuliny hloub, než brambory nasazují, tak sice, že když se jedenkráte zakořenily, stíží se vypleniti dají. 1 při nejprudším mrazu nemohou v zemi zmrznouti, dostávají na jaře vysokou nať a listí jejich podobá se listům slunečnice, jen že o něco větší jest. Bambuliny jejich připravují se jako brambory a jsou zdravá potrava. Kdekoliv se nacházejí, nechť se chudšímu lidu k požitku dopřejí, vždyť tím nevyhynou, an hluboko zasazená bambulina, která beztoho opět výhonky vyhání, tak snadno se vypuditi a vykořeniti nedá. Jelikož zemňátka také dobytku a zvěři dobrou pící jsou, mohly by se i v lesích do lepší půdy sázeti.
Chmelíčkový salát. Očisť a vyper mladistvý chmel, který teprv špičky vystrkuje, vař ho v slané vodě do měka, vlož ho do čerstvé vody, aby drobet ztvrdnul, a zase ho dobře oceď. Potom srovnej chmel na mísu, okořeň pepřem, posol a polej octem a olejem. — Jinak: Vezme se mladý chmel, který teprve špičky vystrkuje, oloupá se, vyčistí, vypere, hodí do vřelé vody, obvaří se, pak ocedí a s řídkou jiškou na rendlíčku zamíchá; naleje se k němu trochu polívky, a jen drobet se povaří, neb jest hned měký. Potom se obvaří jehněčí maso, rozkrájí se na kousky, bílou omáčkou se zadělá a do měka uvaří. Když se to jídlo dáti má, zamíchají se dva
