Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/97

Tato stránka byla zkontrolována
95


R. 1518 určil ještě jednou místo Marsovo, r. 1520 Jupiterovo a Saturnovo. R. 1522 a 1523 pozoroval zatmění měsíce a místo Marsovo, r. 1525 Klas a konjunkci Venuše s měsícem. Všecka ta pozorování ukazují, že Koprník nebyl jen theoretikem, nýbrž uměl spojiti theorii s praxí.

Z prvních výhod soustavy Koprníkovy bylo, že dovolovala měřiti vzdálenosti planet. Lze stanoviti poměry velikosti k jejich různým drahám, vázati ty vztahy společnou mírou, vyvoditi odtud rozměry celé soustavy planetární a skutečnou velikost všehomíra. Těchto vědomostí bylo lze nabýti jen pohybem země.

Díváte-li se s jakéhokoli místa na vzdálený předmět přes holou plaň, paprsek zorný táhnoucí se od vašeho oka ku předmětu nemůže vám dáti poznati vzdálenost; nebudete míti o ní pojmu trochu přesnějšího, dokud zůstanete na témž místě; ale jestliže poodstoupíte na pravo nebo na levo, dostanete body srovnávací; budete moci srovnati cíl s cestou, kterou jste prošli ustupujíce, a tato cesta, změřená vašimi kroky, dá vám ponětí o vzdálenosti, kterou jste neprošli. Tento odhad bude tím přesnější, čím správnější bude vaše hledění. Když se však vědy zdokonalují, když vynalezeny jsou nástroje, nejedná se o odhad, jest potřebí měr. Tu zpozoruje, že předmět viděný s druhého vašeho hlediště neodpovídá témuž místu obzoru. Tuto změnu místa před-