Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/96

Tato stránka byla zkontrolována

94


jich ústřední oporou a přiváděti je všechny v pohyb kolem sebe; nesmí míti méně působivosti na zemi, malou a lehkou, nežli na těžké hmoty Jupitera a Saturna. Přitažlivost tedy nemůže trvati bez pohybu země; důkazy této prvotní síly, která vše oživuje, jsou zároveň důkazy, že bydlo naše nemůže zůstávati v klidu. Tato hypothésa, možno-li jí dávati ještě to jméno, jest základem všeho v astronomii; ona jest páskou všech pravd fysických; bez ní by nebylo nauky, světlo by chybělo na každém kroku. Všechny tedy poznatky lidské v tomto oboru nutí k tomu, abychom ji připustili, a jak velmi dobře poznamenává Lalande (Astronomie, čl. 1099), pojednání astronomické jest jen řadou důkazův o pohybu země.

Připuštěn-li jednou pohyb země, bylo nutno zavrhnouti všechny domněnky starých, podati nový plán všehomíra a vysvětliti pohyby těles nebeských s průvodem nezvratných důkazů. Koprník to učinil. Naznačil místa oběžnic, vyložil pohyb země a měsíce, a následuje krok za krokem Ptolemaia, odhodlal se připraviti nový výklad veškeré astronomie. Co pozorování a výpočtů bylo třeba, aby tam dospěl! Roku 1509 a 1511 pozoroval zatmění měsíce. R. 1512 po dvakrát naznačil postavení Marsa; o dvě léta později oznámil místo Saturnovo. R. 1515 pozoroval postavení Klasu (Spica) a rovnodennost podzimní, roku pak následujícího rovnodennost jarní.