Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/90

Tato stránka byla zkontrolována

88


1617, v poslední kapitole (na str. 471) nadepsané: „Astronomicarum observationum thesaurus.“[1] Klade je naproti obdobným pozorováním starých. Znamenáme tam pozorování o naklonění ekliptiky, o místě stálic, o průměru a parallaxe měsíce, o některých zatměních a o postavení různých oběžníc vyjímaje Merkura, jejž pozoroval roku 1491 Bernard Walter, žák Regiomontanův a r. 1504 Jan Schoner, ale který zůstával vždy skryt Koprníkovi pro mlhy u Visly.

Theoretické práce Koprníkovy mají za účel i za výsledek přetvoření soustavy Ptolemaiovy, k čemuž užíval týchž materialií i týchž sil; změna jest jen ve vzájemném postavení slunce a země; ale hlavní kolečka, příkruží a výstředí, jsou podržena, a soustava světová, ač jednodušší, nebude zvětšena ani zidealisována, jako jest za našich dnů. Tak zůstává Koprník nejprve u předsudku starých o sférickém tvaru a prohlašuje s nimi, že podoba světa jest kulatá; tať, praví, jest nejdokonalejší, kterážto obsahujíc nejvíce věcí v daném prostoru jest zároveň nejzpůsobilejší, aby se udržela. Toť podoba téměř všech utvářených částí hmoty, podoba slunce, měsíce, všech hvězd: kapky vody přirozeně ji přijímají, když se dostanou do rovnováhy; tvar tento jest zajisté tvarem souhrnu částí, to jest světa.


  1. Poklad hvězdářských pozorování. Pozn. překl.