Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/83

Tato stránka byla zkontrolována
81


vyproštěný ze vlivů zemských nemá se již čeho báti od nespravedlnosti tohoto světa. V básničce té Tycho Brahe vyslovoval povýšenost Koprníkovu nad giganty, kteří byli vyhlásili válku Jovišovi.

Jediným hromem bůh Olympský hroutí jejich nesmyslné úsilí, kdežto Koprník vrhá zemi s jejími horami a moři do víru všehomíra, aniž budí hněv Odvěčného. Jupiter musil odraziti opovážlivé záměry obrů, kteří chtěli vládnouti násilím, a musil se prokázati příznivým člověku, který neměl jiných zbraní než svůj důmysl.

Nejstarší portrét Koprníkův, jejž máme, jest obraz malovaný podle jednoho z medaillonů pověstného orloje ve Strasburku, milém tom hlavním městě našeho krásného Elsaska. Tento planetární orloj byl zhotoven pouze 30 let po smrti Koprníkově a představuje roční oběh země (365 dní 5 hodin 48 minut 48 vteřin) podle výpočtů oné doby, a oběh každé oběžnice kolem slunečního středu. Vížka se závažími, nad jejíž bání jest kohout, zachovala několik maleb pocházejících ze starého orloje. První shora představuje Uranii, onu z devíti Mus, která vévodí astronomii. Druhá jest allegorický kolos čtyř říší připomínaný v VII. kapitole proroka Daniele; představuje se postavou válečníka nesoucího žezlo. Na třetím obraze pak jest viděti podobiznu Mikuláše Koprníka, jemuž někteří spisovatelé připisovali sestrojení orloje ze XVI. století, ačkoli náš