80
krásné oči, krásné vlasy a údy souměrné připomínají malby Apellovy. Ponořen v badání a rozjímání zdá se poroučeti hvězdám, zastavovati oblohu, otáčeti zemi a stavěti slunce doprostřed všehomíra.[1]
Mluvíce o obrazu Koprníkově nemůžeme pominouti mlčením dojem, jaký podoba jeho učinila na slavného Tychona de Brahe. Dánský astronom zapomíná, že byl Koprník jeho soupeřem, že náhledy jejich se rozcházely, že byl dalek, aby připustil pohyb naší oběžnice; obdiv jeho před geniálním mužem vítězí nad všelikou jinou úvahou: staví obraz velikého muže do hlavní komnaty své observatoře připsav k němu básnický nápis, v němž vzdává čest muži, který zastavil slunce, zemi vrhnul do prostoru a běh těles nebeských učinil pravidelnějším a snazším. Tato báseň Tycho-Braheova rovněž jako ta, kterou jsme výše uvedli, budí v nás domnění, že jestliže Tycho nepřipouštěl pohybu země, jest možná, že bázeň před pronásledováním umlčela jeho vnitřní přesvědčení.
Bylo by těžko vysvětliti jinak rozpor jeho osobních náhledů s nadšením pro jeho odpůrce, zvláště když si připomeneme, že jeho poetické vnuknutí vešlo ve známost teprve po smrti jeho původce, tehdy teprve, kdy člověk
- ↑ Podán tu věrný překlad příliš volného překladu spisovatelova. Pozn. překl.
