věrné podobizny. Faktum to nám oznamuje Gassendi (In vitam Copernici). Podávaje je zde nemohu se zdržeti poznámky, že můj výborný a velmi želený přítel hvězdář Goldschmidt často se mi svěřoval s touž úvahou tvrdě, že nadání ku kreslení jest z podstatných podmínek povolání astronomického. Goldschmidt byl zároveň malíř a hvězdář, a aby objevil změnu postavení teleskopických oběžnic v lůně hvězd sousedních, jakož aby reprodukoval pozorování fysicko-astronomická, užíval stále své soudnosti i svého nadání kreslířského.
Když byl Koprník dostudoval, opustil Krakov a vrátil se do Toruně. Tam strávil nějaký čas u matky a ujce; potom odešel do Italie. Bylo mu tehdy 23 let.
Zastavil se nejprve v Padově. Tam chodil do přednášek filosofických a lékařských, i byl tam ověnčen (promován) koncem třetího roku profesorem Mikulášem Teatskýrn. Jan Czynski, který to vypravuje, dodává, že v archivu lékařské fakulty university padovské jest poznamenáno při datum r. 1499, že professor Teatinus položil na hlavu polského žáka oba věnce filosofický a lékařský (t. j. povýšil jej na doktora filosofie a lékařství).
Tou dobou vládl veškerým výkvětem duševním nepokojný ruch, pudící jej ke končinám neznáma. Velikolepé pomysly, horoucí touhy vzněcovaly duše. Vynález knihtiskařství, objev Nového světa a divy o něm vypravované,
