koření hovory špatně zásobené. Tři čtvrti pokolení lidského jsou nešťastny, protože si neuměji uložiti tuto vlastnost.
Koprník jest nám z největších příkladů, jak bylo prováděno toto životní pravidlo. Závist marně se pokoušela uštknouti ho jako zmije; nepřátelé jeho klidu, němečtí rytíři, jejichž loupeživost rozhlašoval, útočili naň, aniž dosáhli toho, aby se mu stali nepříjemnými; soudobí učenci, jejichž učení bořil, nerušili jeho pokoje, poněvadž své bořivé dílo konal šetrně. Ačkoli mnozí bohoslovci mohli býti poplašeni jeho snahou, aby nahradil soustavu Ptolemaiovu a církevních otcův theorií právě opačnou, a mohli způsobiti mu trapné stáří — přes to přece zemřel klidně na svém loži, on, největší z revolucionářů, poněvadž ve své přesvědčené naději, že uvidí pravdu samu se vnutiti, nehleděl ani ukázati ji těm, kteří měli proč zavírati oči a ji popírati.
I štěstí může se státi věcí zvyku. Možno skutečně si zvyknouti viděti všecko krásně, jako si lze navyknouti viděti všecko škaredě. Doktor Johnson zašel v té příčině až k výroku, že zvyk viděti věci s jejich krásné stránky jest lepší pro člověka než 25.000 franků ročního důchodu. Ježto pak máme u vysokém stupni moc vůli svou cvičiti tak, abychom řídili své myšlenky spíše ku předmětům, které mohou nám býti pramenem rozkoše a pokroku, nežli k jejich opaku, jde z toho, že takto můžeme
