Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/40

Tato stránka byla zkontrolována

38


že toto zobecnění vědy děje se na povrchu tak rozsáhlém a že vrstva, kterou proniká, jest tak mělká, že zobecnění slouží téměř jen k tomu, aby odhalilo souvislou spoustu nevědomosti, na níž spočívá. Nikdy ovšem se nečtlo tolik, jako dnes, ale nikdy se nestudovalo poměrně méně; takže vidíme každým dnem vzrůstati počet těch, kteří vědí ze všeho něco, ale nic úplně. A jak praví Samuel Smiles (smajls), čtenáři takového rázu byli velmi dobře přirovnáni k nožům, které kromě obyčejného želízka mají pilník, pilku, nebozízek, klíč na šrouby, vytahováček na zátky a nůžky, ale vše v tak malých rozměrech, že potřebujeme jenom jich užiti, abychom poznali jejich neužitečnost.

Chceme-li skutečně nabýti pravé ceny rozumové, musíme se odhodlati ku pilné práci s vytrvalou horoucností, jakou dokázali naši předchůdci; neboť práce jest a bude vždy jediným zřídlem zvěděti vše. Potřebí tedy nejen pracovati rázně a odhodlaně, ale uměti vyčkati trpělivě výsledků práce. Vychování naše není nikdy. skončeno. „Býti zaměstnán,“ pravil básník (anglický) Gray, „jest býti šťasten.“

„Lépe se opotřebovati nežli zrezavěti,“ říkal také biskup Cumberland. Není konec konců více zásluhy míti rozum přirozeně vyšší, než-li zděditi veliké jmění. Prosté držení materiálu vědění jest něco velmi rozdílného od moudrosti a rozumnosti, ana tato může býti jen