činil důležitou opravu v odhadu vzdáleností, parallax a průměrů.
Obojí nestejnost, kterou pozorujeme vůbec u oběžnic, jest působena dle něho jednak pohybem země, jednak pohybem, který jest vlastní každé oběžnici, atd.
Dlužno tedy postaviti se na hledisko velikých obecných myšlének a nikoli podrobností, abychom posoudili jak náleží důmysl Koprníkův. Bez něho Kepler, Galilei, Newton a moderní hvězdáři nebyli by mohli vysloviti svých náhledů vědeckých. On svými myšlénkami o přitažlivosti vyvolal později v duchu Newtonově všeobecnou gravitaci.
„Myslím, praví, že tíže jest snaha, kterou Tvůrce přírody vtiskl všem částem hmotným, aby se spojily a utvořily hmotu,“ atd. (Viz výše str. 224).
Odtud ke světové gravitaci, jak ji pojal Newton, byl jen krok.
Takové jsou základní stránky novověkého almagestu, který měl obnoviti soustavu světovou.
Kniha VI. (o 9 kap.), kterou se svazek končí, jest věnována otázce šířek, i nemá filosofické důležitosti pro nás.
Z obavy, aby nevzbudili odsudků církve, učenci souhrnem odmítli knihu Koprníkovu.
První vydání bylo vytištěno jen ve skrovném počtu výtisků, a bylo jich bezpochyby mnoho zničeno po rozsudku Inkvisice. Druhé
