252
Koprník, jenž se odvážil ve svém díle podrývati až v samých základech astronomii Hipparchů a Ptolemaiů, neosměloval se pronésti nejmenší pochybnost o správnosti jejich pozorování. Pozorování ta Ptolemaios vysvětloval výstředími a příkružími; Koprník vzal útočiště k týmž hypothesám, aby vyložil nepravidelné pohyby slunce, oběžnic, jakož i jakýchsi myšlených změn v praecessí ekvinokciální a v šikmosti ekliptiky. Všechno to lešení zmizelo teprve následkem prací Keplerových. Teprve od doby tohoto velikána soustava Koprníkova byla vyproštěna z komplikací, které ji potud znešvařovaly, a stala se prostým, jasným, geometrickým výrazem zákonů přírodních.
Kniha IV. (o 32 kapitolách) zcela jest věnována rozboru pohybů měsíce, i není nám jí se zde zabývati, neboť obsahuje pouze podrobnosti praktické astronomie té doby.
V. kniha (o 36 kapitolách) díla „De Revolutionibus“ vykládá a stanoví pohyby pěti tehdy známých oběžnic Merkura, Venuše, Marsa, Jupitera a Saturna. Ale výklady tyto, založené dílem na spletitém kolečkovém stroji příkruží, výstředí, kruhů deferenčních, jichž nemohl se duch jeho rázem sprostiti, nemají nutně přesnosti ani jasnosti. Zlepšil theorii měsíčnou; udal snazší a jednodušší kombinaci na vypočítání dvojnásobné její nestejnosti; u-
