Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/247

Tato stránka byla zkontrolována
245


Tato kapitola, praví Delambre, předčí nade vše, co bylo napsáno o soustavě světové; ona zajišťuje původci svému slávu nesmrtelnou.

Ale že úvahy zdánlivě tak přirozené a jednoduché nebyly nikdy vykonány aneb sebrány, bylo by ještě divnější než objev Koprníkův, kdybychom neznali vlády předsudků.

Před Koprníkem dali otáčeti se Venuši a Merkurovi kolem slunce; proč nikdy žádný hvězdář, žádný filosof nerozšířil tuto myšlénku na tři oběžnice vrchní? kde byla nesnáz? Ale Hipparch maje vše vytvořiti, postavení stálic, nestejnost slunce a nestejnosti měsíce, trigonometrii, projekce, theorii zatmění a předstoupání, byl příliš stále zaměstnán těmito nezbytnými podrobnostmi, než aby pomýšlel na celek, k němuž neměl dostatečných údajů, jelikož theorie oběžnic byla ještě v plénkách. Ptolemaios by byl méně omluvitelný, ježto pojednával výslovně o této veliké otázce způsobem sice předmětu málo hodným, který musí urážeti stejně tím, co tvrdí, jako tím, co zamlčuje.

Ale jeho práce ve příčině měsíce a oběžnic a veliká jeho skladba mathematická jsou zásluhy, které nedopouštějí souditi ho příliš přísně co se týče soustavy, k níž se hlásil a kterou tak slabě hájil. Domněnky obou těchto velikých astronomů byly přijaty s úctou od jejich nástupců, kteří je shledali dostatečnými a zabývali se jen opravením některých z jejich výpočtů nebo pozorování, přemlouva-