240
Zkrátka, dráha Merkurova bude obsažena v dráze Venušině. Co nám zbraňuje vztahovati k témuž středu Saturna, Jupitera a Marsa? Dostačí nám dáti přiměřené poloměry jejich drahám, které obemknou dráhu země. Oběžnice ty v odsluní jsou patrně bližší zemi než v kterémkoli jiném postavení a zvláště než v sousluní, což dosti naznačuje, že slunce je středem jich tak jako Merkura a Venuše; mezi i těmito oběžnicemi a Marsem umístíme dráhu země a kolem země dráhu měsíce, který se nemůže odloučiti od země. Můžeme tedy, dodává, prohlásiti zpříma, že tato dráha měsíce a střed země se otočí za rok okolo slunce podél širé dráhy, jejíž střed zaujímá slunce. Slunce bude nepohyblivé a všecky úkazy budou vysvětleny pohybem země. Poloměr této dráhy, buďsi jakkoli veliký, není přece ničím u přirovnání ku poloměru stálic; což se nám připustí tím snáze, ana tato mezera jest rozdělena v nekonečné množství drah zvláštních právě těmi, kteří chtěli udržeti zemi uprostřed. Příroda nedělá nic zbytečného, nic marného a dovede vyvoditi četné účinky z jediné příčiny. To vše se bude zdáti nesnadným a téměř víře nepodobným; ale s pomocí Boží učiníme to nad slunce jasnějším alespoň těm, kteří nejsou neznalí mathematiky.
Tak vycházíme-li z této zásady, ze všech pravdě nejpodobnější, že velikost drah roste,
