214
svém pohybu kosmickou hmotou vírů a že jest v této hmotě nehybná jako loďka na řece.[1]
Pater Boskoviič tiskna v Římě r. 1746 pojednání o kometách klade za předmluvu toto velikolepé prohlášení: „Pln úcty k Sv. Písmu a dekretu sv. Inkvisice pokládám zemi za nehybnou… Nicméně k vůli jednoduchosti budu dělati, jakoby se točila…“
Byl to čin dobrého jesuity tím spíše, ježto jeho výpočet dráhy vlasatic byl by nemožný, kdyby se země netočila. Přes všechny překážky a podivné průtahy přijímání pravdy, tato musila konečně zvítěziti, a to již od úsvitu moderního hvězdářství, an Galilei dokazoval fysicky realnost ponětí Koprníkových, Kepler je dovozoval mathematicky.
Kepler, narozený r. 1571, zemřelý r. 1630, prohlásil se touž dobou jako Galilei pro Koprníka a vydal v Německu s větší svobodou
- ↑ Descartes dopouští se toho žertu v soustavě vírů. Napsal veliké dílo synthetické o vesmíru, a kniha ta měla býti konečně dána do tisku koncem r. 1633, když tu pověst o odsouzení Galileiově rozšířená Gassendim a Bouillaudem pouze 4 měsíce po tom, když bylo prohlášeno inkvisicí římskou, všecko přerušila a zbavila potomstvo tohoto rozsáhlého díla sepsaného tak pečlivě a namáhavě. Descartes se zřekl vydati svou práci, aby nevydal v šanc poklid, jemuž se těšil ve své samotě Deventerské a též aby se nezdálo, že nemá úcty k autoritě Svaté Stolice, tvrdě opět planetární pohyb koule zemské.
