mínající tolik služeb a tolik nevděku. Mysl zalétá ke dlouhérnu průvodu mučenníků, kteří byli trestáni za to, že se byli povznesli nad své vrstevníky: Krištof Kolumbus uvržený v okovy, Galilei uvězněný, Kepler umírající hlady. Koprník v posměch uváděný a zůstavený od kněží sv. Kříže bez obřadu v XIX. století. Připomínáme si, že observatoř jeho byla Prusy změněna v šatlavu, a že rozptýlené jeho pozůstatky tělesné nemají posud útulku.
Tento čin duchovenstva Varšavského, provedený v plném devatenáctém století, nemůže nevzbuditi, praví Arago, nejtrapnějších citů ve všech slušných srdcích.
Jsou lidé, kteří, zdá se, berou si za úkol jíti vždy proti proudu svého věku a ukazovati se přívrženci pověr, jimiž bylo lidstvu tolik trpěti. Uspěšme veškerým úsilím rozšíření osvěty; toť jediný prostředek zmenšiti počet fanatiků, kteří dle slov básníkových, jsou „k vozu rozumu zapřaženi ze zadu“.
Čtyřstá ročnice narozenin nesmrtelného hvězdáře byla slavena r. 1873 i v Toruni s velikou slávou. Šovinistický a vojenský živel vlády pruské nestavěl se tomu příliš na odpor, i mohli učenci volně slaviti slávu hrdiny práce a myšlenky, který nikdy netasil meče z pochvy a žil jen pro konání dobrého a osvobození svědomí.
