Arago oznamuje, že r. 1807 císař Napoleon jda Toruní přál si osobně sebrati vše, co podání zachovalo o Mikuláši Koprníkoví. Zvěděl, že dům slovutného hvězdáře jest zabrán tkalcem. Dal se tam dovésti. Obydlí to skrovníčkého vzhledu skládalo se z přízemku a dvou pater. Všecko tu bylo zachováno v prvotním stavu. Podobizna velikého hvězdáře byla zavěšena nad postelí, jejížto šerkové záslony pocházely z dob života Koprníkova; jeho stůl, skříň, dvě židle, veškerý nábytek učencův tu byl! Císař tázal se tkalce, zdali by mu chtěl prodati podobiznu velikého muže, kterou by byl dal přenésti do musea Napoleonova v Louvru; ale řemeslník nesvolil, neboť pokládal tu podobiznu za posvátnou relikvii, která přináší štěstí. Císař nenaléhal maje úctu k této tklivé pověře.[1]
Odcházeje z domu Koprníkova Napoleon šel do kostela sv. Jana navštívit hrobu autora díla „O obratech“. Dal jej pečlivě opraviti a přenésti vedle hlavního oltáře, aby naň bylo viděti v kostele odevšad. Práce ty se vykonaly na útraty Napoleonovy.
Staszye, předseda Společnosti Přátel Nauk ve Varšavě, pojal r. 1820 myšlenku postaviti
- ↑ Na observatoři pařížské jest veliká podobizna Koprníkova, malovaná r. 1735 podle původní podobizny zachované v knihovně toruňské, pod níž se čte prvotní hrobní nápis skrovného náhrobku kanovníkova, námi výše uvedený.