Mohlo se jim namítati, že člověk jest nejdůležitější bytostí, že všecko bylo stvořeno pro něho, že se sluší zabezpečiti stálost jeho bydla, a že hvězdám náleží točiti se kolem něho, aby mu dávaly teplo a světlo.
Tyto důvody, nejsouce v základě lepší, aspoň vypadaly velice pravděpodobně. Ale jaké pohnutky lze přičítati Řekům, aby zavrhli svědectví svých filosofů a tvrdili, že jest slunce nepohyblivé? Což pozorovali jediný zjev, jehož by nebylo lze vysvětliti z hypothésy o nehybné zemi? Když hvězdáři pozorovali zastávky a ústupy planet, Apollonios dal potřebné poučky na vysvětlení a vypočítání těchto zvláštních úkazů. Pohybování slunce v ekliptice vysvětlovalo velmi prostě nastupování a vracení se ročních dob. Otáčení nebe ve 24 hodinách vysvětlovalo také zcela přirozeně den a noc. Zdali neříkali Pythagorovci sami, že zjevy ty se vysvětlují stejně dobře, ať postavíme zemi do středu či ať jí dáme pohybovati se podél ekliptiky?
Jak by byl mohl Seleukos dokázati, co Aristarch spokojil se vysloviti domněnkou? Přes nesmírný pokrok hvězdářství zdaliž novověcí mohli naznačiti přímý důkaz o denním pohybu země před cestou Richerovou do Cayenny a nutností, jakáž mu kázala zkrátiti kyvadlo? Zdali mohli nalézti kladného a přímého důkazu o ročním pohybu země, prve než Roemer změřil rychlost světla a než Bradley
