Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/168

Tato stránka byla zkontrolována

166


mo a oceněno před Koprníkem. Rovněž jednomyslně shodováno se o totožnosti úkazů v obou případech, pohybu nebe i pohybu země. K této dvojí vědomosti bylo třeba připojiti prostě jakousi námahu rozumovací, aby se připustilo, že lnutí předmětů k zemi pohybem jejím nebylo by porušeno. Ne každý byl s to, aby to učinil.

Jiná námitka, neméně nesnází působící, byla brána z účinku otáčení koule zemské na předměty ležící na povrchu. „Kdyby se země, pravil již Ptolemaios, otáčela za 24 hodin kolem své osy, místa na povrchu jejím byla by nadána nesmírnou rychlostí a z otáčení jejich vznikla by síla projekční schopná vyrvati ze základů nejpevnější budovy, jejichž trosky by rozmetala do povětří.“ Tato síla projekční, kterou dnes nazýváme odstředivostí, závisí zároveň na naprosté rychlosti míst ležících na povrchu a na rychlosti otáčení měřené trváním celého oběhu.

Rychlost míst ležících na povrchu koule zemské jest ve skutečnosti velmi veliká, jelikož na rovníku povrch zemský ubíhá 464 metry a v šířce pařížské, kde kruh denního oběhu jest přes čtvrtinu kratší než na rovníku, 305 metrů za vteřinu. Ale rychlost otáčení jest náramně malá: oběh za 24 hodin jest polovicí toho, co vykoná ručička hodinová na orloji, a po všem výpočtu odstředivost působená otáčením země, daleka jsouc toho, aby