Stránka:Camille Flammarion, Čeněk Ibl - Koprník a soustava světová - 1900.djvu/16

Tato stránka byla zkontrolována

14


vzduch čili atmosféra. Nad vzduchem živel čtvrtý, oheň neb éther, nejlehčí z těch čtyř, tvořil pásmo vyšší nad atmosférou, v němž zapalovaly se meteory. Nad tím přicházely potom kruhy nebeské v pořadí výše udaném.

Nad těmi sedmi kruhy byla umístěna sféra stálic, které tvořily tak osmé nebe. Devátým bylo primum mobile. Desátým bylo Empyreum, podnoží sídla božského. Celá ta budova byla domněle vystavěna z průhledné hmoty, která se přirovnávala k ledu neb skalnímu křišťálu. Jen někteří vznešenější duchové, zdá se, nepřipouštěli do slova hmotnosti nebes, na př. Platon; ale většina prohlásila, že jim nelze pochopiti ústrojí a pohyb hvězd, nejsou-li nebesa utvořena z hmoty pevné, tvrdé, průhledné a nezničitelné. Jako zajímavá podrobnost na příklad může se poznamenati tvrzení slavného architekta Vitruvia, že osa procházející zeměkoulí jest pevná přečnívajíc na pólech jižním a severním, že spočívá na čepech a prodlužuje se až k nebi. S druhé strany vidíme u Plutarcha, že staří přírodozpytci měli povětroně za kusy odtržené od klenby nebeské, jež uniknuvše síle odstředivé padaly na zemi svou vlastní tíží.

Soustava tato zdá se velmi jednoduchou a shodnou s pozorováním. Uvidíme však, že shoda byla jen zdánlivá, že zkoumáme-li dopodrobna jednotlivosti, uchylovaly se čím dál tím více od té prvotní jednoduchosti, a že