12
rovník, jednak pól zvolna se pohybují a působí úplné otočení hvězdné oblohy za 25870 let. —
Dnes vztahujeme ku pohybu země toto veliké otáčení oblohy, zvané předstoupáním bodu jarního či praecessí ekvinokciální a přičítané dříve hvězdné klenbě samotné. Známe nyní jeho příčinu: tento staletý pohyb vzniká z přitažlivosti moře a slunce na rovníkovém vypjetí naší koule zemské.
Tak pozorování, na nichž byla založena soustava nehybnosti země a pohybu nebes, slouží dnes theorii o pohybu země. Aristoteles vyložil a hleděl řádně dokázati soustavu úkazovou. Věhlasný učitel Alexandrův, veleučený přírodopisec (Aristoteles). věnoval celý život napsání skutečné encyklopedie vědění lidského. Astronomie zabírá tu, jak přirozeno, první místo.
Až do XVI. století Evropa či lépe řečeno sbory učitelské uznávaly Aristotela za velmistra, přísahaly jen při něm a chtěly připustiti jen to, co jest psáno v jeho dílech. On vyložil co nejjasněji, že země jest nehybná uprostřed všehomíra, poněvadž veškeré přitahování drží si tu rovnováhu, že jest živlem nejtěžším a že každý předmět těžký musí nutně tíhnouti k tomuto středu. Obecný a zvláštní pohyb všech okruhů nebeských že pochází z nevyčerpatelného zdroje lpějícího na samé bytnosti nejvyššího nebe, označeného
