136
zemského. Jest pro nás zajímavo sebrati zde úryvky, které nám zbývají z mínění starých o domněnce pohybu zemského.
Uveďme nejprve ty, jež Koprník sám naznačuje.
Ve své předběžné epištole, nadepsané papeži, dí nejprve: „Ac reperi quidem apud Ciceronem primum, Nicetam sensisse Terram moveri.“ Jak poznamenává Müller, Cicero nepraví, že Niketas první věřil v pohyb země, ale Koprník nás zpravuje, že tam se vyskýtá první písemná památka, kterou četl v té příčině: „I nalezl jsem nejprve u Cicerona, že Niketas tušil, že země se pohybuje.“
Zde jest to místo:[1] Niketas Syrakusský, jak dí Theophrastus, myslí, že nebe, slunce, měsíc, hvězdy a všecka souhvězdí jsou nehybná vyjímaje zemi, a že tato rychle se pohybujíc kolem své osy přivozuje tytéž zdánlivé úkazy, které by nastaly, kdyby za klidu země obloha sama byla v pohybu.” Toť zajisté prohlášení velmi výslovné. Vydavatel vydání Koprníka z r. 1617, který je připojil k textu, poznamenává, že Diogenes Laertský ve svém Životopise Philolaově naznačil totéž mínění zkomoliv jméno Niketovo, jehož začátečního N zapomněl.
Takto zní vskutku místo u Laertia: „Jsou takoví, kteří myslí, že Philolaos první učil, že
- ↑ Cicero, Academicae Quaestiones, kniha IV. § 39
