dávají na veřejnost. Zkroutí větu Hippokratovu, aby světu namluvili, že Řekové znali koloběh krve lépe než Harvey.
Proč neřeknou také, že Řekové měli lepší ručnice, větší děla než my, že metali pumy dále, že měli knihy lépe tištěné, krásnější rytiny, atd. atd.? že vynikali v malbě olejové; že měli křišťálová zrcadla, dalekohledy, drobnohledy, teploměry? Zdali se nenašlo lidí, kteří tvrdili, že Šalomoun, který neměl žádného přístavu mořského, vyslal loďstva do Ameriky? atd. atd.“
Tak mluví Voltaire. Neračiž se mrzeti filosof Ferneyský, který se mi tu zdá spíše zlomyslným nežli hlubokým; pravá soustava světová byla uhodnuta před Koprníkem. Pospěšme si říci, že, opakem ku posudkům, jež zde potírá uštěpačný původce Slovníku filosofického, faktum to naprosto ničeho neujímá slávě Koprníkově, že postavil pravou soustavu světovou na základě mathematickém, jediném, který jí přísluší, ani Galileiovi, že ji dokázal svými objevy astronomickýrni, ani Keplerovi, že ji oduševnil naleznuv a určiv zákony, které ji řídí, ani Newtonovi, že učinil budovu moderní astronomie nezničitelnou důkazem všeobecné gravitace.
Voltaire nečetl samé knihy Koprníkovy, neboť veliký hvězdář se vzácnou upřímností uvedl místa ze starých spisovatelů, z nichž čerpal první myšlenku o pravděpodobnosti pohybu
