Tak přešla z východní Asie, kolébky našich dějin, s jedné strany do Číny na východ, s druhé strany do Chaldeje a Egypta na jihozápad. Postupem věků Řecko umělecké a rozumem vyspělé, dospěvši vysokého stupně skvělosti, čerpalo z Egypta tytéž základní představy, jež rozvinulo a doplnilo vlastním pozorováním.
Od královského národa, proslulého obrovskými pomníky a vysokými pyramidami, Judsko dostalo také touž soustavu hvězdářskou, jejíž zlomky nám zachovali Mojžíš a Job, jako Hesiod a Homér s druhé strany je zachovali u Řeků.
Hvězdář, jehož studie nejvíce přispěly k zřízení pevného základu soustavě úkazové, jest Hipparch, který žil v prvním století před naším letopočtem. Jeho pozorování jsou nám i dnes ještě velmi nápomocna, čemuž se nebudeme diviti, povážíme-li, že přesné pozorování poslouží hvězdářství novověkému na skutečnosti založenému právě tak, ne-li lépe, než astronomii starověké spočívající na zdánlivosti. Mezi jiným děkujeme tomuto hvězdáři, že zjistil, slunce že není každého roku za jarní rovnodennosti na témž bodě oblohy, nýbrž postupně že ustupuje pod hvězdy, takže hvězdy, které vidíme na příklad v kteroukoli dobu na jihu, nejsou přesně na témž místě roku následujícího a že rovněž ty, jež vidíme na severu, posouvají se znenáhla tak, že jednak
