ctihodný reformátor ležel na smrtelné posteli, když mu přinesli první výtisk, a stěží jej udržel ve slábnoucích rukách netuše příští zobecnělosti svého ctěného jména mezi národy během věků.
Uvědoměmež si na okamžik, jak vypadalo obecně jeho dílo zvláště s hlediště filosofického.
Jest mínění mylné a na neštěstí velmi rozšířené za našich dnů, že by byl Koprník ze slabosti a aby unikl pronásledování kněží, podal planetární pohyb země a polohu slunce uprostřed soustavy jako pouhou domněnku[1] mající za účel usnadniti užití výpočtu při pohybu těles nebeských, ale která „nebyla nutně pravdiva, ba ani pravdě podobna“. Nelze popírati, že podivná ta slova se čtou v bezejmenné předmluvě postavené v čelo díla Koprníkova a nadepsané: „De Hypothesibus huius operis“; ale prohlášení toto jest Koprníkovi úplně cizí a v přímém odporu s věnováním papeži Pavlu III. Původcem předmluvy jest, jak praví Gassendi co nejkladněji, Osiander, jemuž bylo uloženo, aby řídil se Schonerem tisk knihy, a kterýž nedávaje výslovně na jevo rozpaky náboženské soudil za opatrné, podati nové myšlenky jako do-
- ↑ To praví Laplace (Exposition du Système du monde, kniha 5 , kap. IV.), Delambre (Histoire de l’Astronomie moderne, Díl I., str. 139), Petit (Traité d’Astronomie, lekce 21.) atd.
