byla vyplněna náčrtem nějaké krajiny, provedené hrubě v barvách, oním způsobem malby, jakého používá umělec při náčrtech na volném vzduchu, jako vodítka k pozdějšímu dílu, podrobněji vypracovanému. Bylo zde jakési bledězelené popředí, pokryté roztřepenou vegetací a půda se pomalu zvyšovala a končila u čáry skalin, které měly barvu temně rudou. Při tom byly tyto skály podivně žebrované, jako nějaký čedičový útvar, který jsem kdesi viděl. Šířily se jako nepřerušená stěna na celém pozadí. Na jednom místě byla osamnělá skála v podobě pyramidy, na jejímž vrcholu stál veliký strom, jenž se zdál býti od ostatních skalin oddělen rozsedlinou. Za tím vším byla modrá, tropická obloha. Tenká linie rostlinstva lemovala vrcholy rudého úskalí. Na následující stránce byl ve vodových barvách jiný obrázek, znázorňující stejné místo, avšak mnohem blíže, takže bylo viděti zřetelně podrobnosti.
»Nuže?« tázal se.
»Jest to zajisté zvláštní útvar,« řekl jsem, »ale nejsem dosti geologem, abych mohl říci, že jest to podivuhodné.«
»Podivuhodné!« opakoval. »Je to jedinečné. Je to neuvěřitelné. Nikdo na světě ani ve snu netušil o takové možnosti. A teď obraťte další stránku.«
Obrátil jsem a vykřikl jsem překvapením. Na celé stránce byl obrázek nejpodivnějšího tvora, jakého jsem kdy spatřil. Bylo to jako divoký sen kuřáka opia, jako vidění v horečce. Hlava to-