mne však zklamala, poněvadž neobsahovala nic, kromě obrázku velmi tlustého muže v kabátě z hrubé vlněné látky a s nějakým nápisem pod tím. Pak následovalo několik stránek, naplněných malými kresbami Indiánů v různých posicích a zaměstnáních. Pak následoval obrázek veselého a tlustého kněze v jesuitském klobouku, sedícího naproti velmi hubenému Evropanovi, s nápisem: »Snídaně s Bratrem Cristoferem v Rosariu.« Studie žen a dětí vyplňovaly několik následujících stránek a pak byla v knížce dlouhá řada kreseb, představujících zvířata s vysvětlivkami, jako »kapustňák na písku«, »želvy a jejich vejce«, »černý ažuti pod miritiovou palmou« poslednější obrázek představoval jakési zvíře, podobné vepři. A konečně zde byly dvě stránky vyplněné studiemi nějakých ohyzdných ještěrů s dlouhými tlamami. Nenacházel jsem v tom nic neobyčejného a řekl jsem to profesorovi.
»Tohle jsou zajisté pouze krokodilové« řekl jsem.
»Aligatoři! Aligatoři! V jižní Americe žije sotva zvíře, jež by bylo lze nazvati pravým krokodilem. Rozdíl mezi nimi — —«
»Myslil jsem, že jsem dosud neviděl nic neobyčejného — nic takového, co by ospravedlňovalo vaše slova.«
Zasmál se hlasitě.
»Podívejte se na následující stránku,« pravil.
Ale mně se to dosud nelíbilo. Celá strana
