Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/331

Tato stránka byla zkontrolována

podle všeobecných zpráv byla jejich výprava korunována výsledky neobyčejnými.’ (Pochvala.) ‚Jak se zdá, nezahynul dosud věk romantičnosti a zároveň byla nalezena společná půda, na níž se mohly setkati nejblouznivější fantasie romanopiscovy se skutečným vědeckým badáním učence, hledajícího pravdu. Chtěl by jen připojiti, než zase usedne, že se raduje — a že se všichni radujeme — že tito pánové se vrátili zdrávi a živi od svého nebezpečného a obtížného úkolu, neboť nelze popírati, že každá nehoda, která by byla tuto výpravu postihla, mohla málem přivoditi nenahraditelnou ztrátu vědě přírodopisné. (Veliká pochvala, při níž se súčastnil, jak bylo pozorováno, také profesor Challenger.)

»Když se zvedl profesor Summerlee, bylo to znamením k novému neobyčejnému výbuchu nadšení, kteréž pak propukávalo chvílemi při veškeré jeho řeči. Tuto řeč nebudeme v těchto sloupcích uváděti ani ve výtahu, poněvadž úplný popis veškerých dobrodružství výpravy bude vydán jako dodatek z pera našeho zvláštního zpravodaje. Proto postačí, když uvedeme několik všeobecných poznámek. Když profesor Summerlee popsal, jakým způsobem jejich cesta vznikla, a když učinil pěknou poklonu svému příteli profesorovi Challengerovi, spojenou s omluvou, pro nedůvěřivost, se kterou se setkávala jeho tvrzení, teď úplně oprávněná, popsal pak skutečný směr cesty, vyhýbaje se opatrně takovým sdělením, jež by snad mohla veřejnost