Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/316

Tato stránka byla zkontrolována


»Minul jste se s rozumem!« zavrčel Summerlee.

Ale lord John byl veškerou touto myšlenkou uchvácen. »Že jest to chytrý staroch?« zašeptal ke mně. A pak řekl hlasitě k Challengerovi: »A co bude s loďkou?« 

»O loďku budu pečovati ihned. Již jsem si učinil plán, jak bude zhotovena a připevněna. Zatím vám chci prostě ukázat, jak bude můj přístroj schopný unésti váhu každého z nás.«

»Snad nás všech?«

»Nikoliv. Jest totiž části mého plánu, že sestoupíme jeden za druhým, jako padákem a balon bude vždy vytažen zpět a to prostředky, s kterými nebudu míti přílišných obtíží. Jestliže unese váhu jednoho z nás a spustí ho pomalu dolů vykoná můj přístroj vše, co od něho požadujeme. Teď vám ukáži jeho schopnost v tomto směru.«

Pak přinesl čedičový balvan, dostatečné velikosti, který byl uprostřed upraven tak, že k němu bylo lze snadno přivázati provaz. Byl to onen provaz, který jsme s sebou byli přinesli nahoru na vysočinu, když jsme ho byli použili při svém výstupu na skalní jehlanec. Byl přes jedno sto stop dlouhý a ačkoliv byl tenký, byl přece jen velmi pevný. Profesor připravil jakýsi kožený límec, z něhož viselo mnoho řemenů. Tento límec připevnil na balonovou báň a visící s něho řemeny byly dole spojeny, takže tlak každého závaží se musil rozšířiti na dostatečnou plochu. Poté jsme připevnili čedičový