Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/252

Tato stránka byla zkontrolována

ztrávil tento bídný den v opuštěnosti, vypisováním svých dobrodružství, jež jsem zažil předešlé noci. Napsal jsem také lístek, který měl býti dán kterémukoliv bílému obchodníkovi nebo kapitánovi některého parníku, s nimiž by se snad Indián setkal s prosbou, aby se postaral, aby nám byly poslány provazy, poněvadž na tom záleží spása našich životů.

Tyto listiny jsem hodil večer Zambovi a s nimi také svoji tobolku, která obsahovala tři anglické sovereigny.[1] Tyto peníze měl dáti Indiánovi a k tomu mu měl slíbiti dvakrát tolik, jestliže se vrátí s provazy.

Teď tedy pochopíte, milý pane Mc. Ardle, jak Vás mohla stihnouti tato moje zpráva a zároveň zvíte také pravdu, kdybyste snad již nikdy neslyšel o svém nešťastném zpravodaji. Dnes v noci jsem příliš unaven a příliš stísněn, abych mohl přemýšleti o jakýchkoliv plánech. Ale zítra musím přemýšleti, abych došel k nějaké cestě, jak by bylo lze zůstati ve stycích s tímto táborem a zároveň hledati v okolí nějaké stopy po mých nešťastných přátelích.


Kapitola XIII.
Pohled, kterého nikdy nezapomenu.

Právě, když slunce toho smutného večera zapadalo, viděl jsem osamělou postavu onoho

  1. Anglická zlatá mince, rovnající se asi našim 165 korunám. Pozn. překl.