tem větším, ale za to mnohem zuřivějším a divočejším iguanodona.
Naši dva profesoři se usadili a pohřížili se do svých důkazů, prohlížejíce kus po kuse, které jevily vesměs známky litých zubů a obrovských pazourů.
»Náš úsudek zůstává neustále ještě sporný,« řekl profesor Challenger, drže na koleně veliký kus bělavého masa. »Tyto známky by se shodovaly s přítomností nějakého tygra s mečovitými zuby, jehož zbytky dosud nalézáme v kamenném náhrnu našich jeskyň. Avšak zvíře, které jsme skutečně viděli, bylo zajisté větší a náleželo k řádu plazů. Osobně bych se domníval, že to byl allosaurus.«[1]
»Nebo Megalosaurus,« řekl Summerlee.
»Ovšem. Mohl by to býti každý větší masožravý dinosaur. Mezi nimi lze najíti nejhroznější ukázky zvířecího života které kdy byly prokletím země nebo ozdobou některého musea.« A zasmál se hlučně nad svým vlastním nápadem, neboť ačkoliv měl Challenger velmi málo smyslu pro humor, přece jenom nejhrubší vtip z jeho vlastních úst ho pohnul k výbuchu vlastního ocenění.
»Čím méně hluku, tím lépe,« řekl lord John úsečně. »Nemůžeme věděti, kdo nebo co zde je na blízku. Kdyby se sem mělo to chlapisko zase
- ↑ Allosaurus i megalosaurus náležejí do třídy dinosaurů. Stehenní kost megalosaurů z jury a křídy evropské, indické, jihoamerické a australské měřila 1 metr délky. Pozn. překl.
