Stránka:Bohdan Kaminský - Den štěstí - 1890.djvu/44

Tato stránka byla ověřena

 Jde večer nádherný a západ hoří zlatem,
 mha táhne údolím a měsíc vychází,
 a noc jde velebná v svém rouše hvězdošatém
 a vlídný anděl snů ji mlčky provází.

 A ten, jenž seděl tu a mlčky dumal o ní,
 dál s hlavou schýlenou jde smuten nocí sám.
 Krok jeho zapadá… tak člověk hlavu kloní
 a hledá na zemi, co vzlétlo ku hvězdám.

27.5.85