Stránka:Bohdan Kaminský - Den štěstí - 1890.djvu/33

Tato stránka byla ověřena
31


Píseň.

Byla to písnička povzdechu kratší
 a já přec slyším ji v životě celém
 a mně to pro moře vzpomínek stačí,
 jak mi to prochvělo zníceným čelem.

 Jak mi to prochvělo srdcem a duší,
 dál se to, dál a dál do noci chvěje,
 chvíli to horečkou do spánků buší,
 chvíli to teple tak do čela hřeje.

 Byla to jediná píseň, jen krátká,
 dál a dál slyším ji do noci zníti…
 Stačila na to by jediná řádka —
 proč na to nestačí celičké žití?