Tato stránka byla ověřena
25
V pavillonu.
V Sychrovském parku (— stokrát je mi dražší
teď, kdy byl svědkem tiché lásky naší —)
V tom parku, jenž tu lásku naši střežil —
ah, že to velké štěstí jsem jen přežil!
Dnes bloudím sám. Hle, drahé místo známé,
kde řekli jsme si, že se rádi máme.
Dnes na té lávce sedím sám a píši.
Kol z pavillonu vzácné květy dýší.
To bylo včera. V oku zář jsi měla —
a snad jsi na to dávno zapomněla.
A večer byl, tak krásný, vlídný, sladký
a včaroval nás jako do pohádky.
V tom pavillonu my jen snili sami
a svatý, velký mír plál nad hvězdami.
A hvězdná noc se k našim hlavám snáší
a kolem táhnou divní snové plaší.
