Tato stránka nebyla zkontrolována
zase a wolala tenčím hlasem: „Kozlátka, mé dětátka, otewřete waše wrátka, nesa wám plné kozičky mlíčka.“
Kozlátka poslouchaly, poslouchaly, ale potom odpowěděly: „I neotewřeme, to není naší maminky hlas, naše maminka má ještě tenčí hlásek.“
Liška poodešla, ale za chwilku wolala zase hlasem co mohla nejtenčím: „Kozlátka, mé dětátka, otewřete waše wrátka, nesu wám plné kozičky mlíčka.“
Kozlátka poslouchaly, ale nemohly tenkráte hlas matky rozeznat. Jedno řeklo: Je to hlas maší maminky; druhé: Není; třetí řeklo: Otewřeme; čtwrté: Neotewřeme. I nemohly se nikterak shodnout, co by měly dělat, až to přišlo posléz k pranici. Začaly se notně trkat a w samé horliwosti wyrazily wrátka. Tu liška mezi ně wběhla, a wšechny čtyry roztrhala.
