Stránka:Božena Němcová - Národní Báchorky a Powěsti - 7 - 1848.djvu/82

Tato stránka nebyla zkontrolována

jíst, práwě dnes nám od jídla nic nezbylo, s čím bychme tě uctili.“

„Nemohl sem, milý kmotříčku, dříwe přijít; přihodilo se mi na cestě něco neočekáwaného.“

„A co, powídej!“

„Zabil sem ti hada, a ten had měl hlawu tak welikou, jako ta kýta, co máte na kamnech, tlustý byl jako ta hus co je na pícce, bílé masíčko měl jako ty buchty, co jsou na misníku, dlouhý pak byl jako ty klobásy, co leží stočené na zelí w troubě, krwe ale bylo, co piwa w těch dwou žbánech, co tamto pod lawicí stojí.“

Dobře to Matěj wywedl. Kmotr Jíra se za swou nehostinnost zastyděl, žena musela jídlo a pití na stůl postawit, a oba teprw hosta častowali.