how.“ Proto snad, že to wystawěno bylo z wýsluhy.
Jak tatík předpowěděl, tak se stalo. Král se to dowěděl a welmi se rozhněwal, že se poddaný osmělil bez jeho dowolení zemi rozdáwati, která králi patřila. I poslal na něho pluk wojáků. Nesyta slyše o tom, když byli wojáci ještě daleko, poručil, aby se přistrojili skwostné hody pro wšecky důstojníky, a šel jim naproti, aby je pozwal k sobě na hostinu. Wojákům dal každému po tolaru na den, dokudž by u něho byli, a chleba a wína, co wypijou. To se líbilo wojsku, které od swého krále skrowně placeno bylo. Milerádi přijali náwrh štědrého hostitele, a po přátelsku s ním táhli. Po prázných polích rozbily se stany, ale nebylo w nich wálečné chystání. Celý den ozýwal se zpěw a hudba, a w Nesytowě zámku pili na zdrawí hospodářowo králowští důstojníci, jimžto se nade wsecko líbilo, že denně každý z nich našel dukát pod talířem.
Když se doneslo ke králi, jak se jeho wojsko drží, rozhněwal se ještě wíce, a poslal za ním jiné dwa pluky. Ale nač by se za skrowný plat s tak štědrým pánem bili, u kterého se kamarádi dobře měli? Nechali toho, a následowali příklad swých předchůdců. Nyní si již newěděl král jiné rady, než jíti k tomu
