Stránka:Božena Němcová - Národní Báchorky a Powěsti - 4 - 1846.djvu/63

Tato stránka nebyla zkontrolována

O mluwícím ptáku, žiwé wodě a třech zlatých jabloních.

W jednom městě byl mladý, swobodný král. Jedenkráte wečer chodí po zahradě, a přijde až k zahradníkowu domku. Již z daleka slyší nesmírný chechtot a howor z otewřeného okna. Tiše se přikrade pod okno, a poslouchá.

„Když jsme již w lakowém bláznowském howoru,“ ozwal se hlásek ženský, tak si ještě powězme, co by si každá z nás přála. Nejdříw ty, Marketko, jakožto nejstarší, powěz, co bys chtěla?“

„Já?“ odpowěděla Marketka, „já bych si přála, aby si mne wzal králowský kuchař. Ráda dobré jím, a to bych měla každý den něco s králowského stolu.“

„I jaks chytrá. A co bys ty sobě přála, Terezko?“

„Já bych si přála, aby si mne wzal králowský cukrář, proto že ráda sladké wěci mlsám.“