pro chlapce, a tělo poručila slušně dát pohřbiti. Čestmír myslel že je w nebi, když ho služebník do zámku přiwedl, a Swatawa skrze skwostné pokoje k matce jej wedla.
Paní se hezký hoch zalíbil; majíc outrpnost s osiřelým, ptala se ho, zdali by chtěl w zámku zůstat? S radostí Čestmír přiswědčil, neboť se neměl kam obrátit. Na to ho wzala paní za ruku, wedla k swému manželu, a prosila za něho. Kupci se hoch také zalíbil, pročež se ho tázal, zdali by s ním chtěl do swěta jíti?
Čestmír byl ke wšemu wolný, a když mu pán slibowal, že může býti časem swým také kupcem, měl tím wětší radost. Než Swatawa se na to zle mračila, že má ztratit druha swých dětských her, a když byli o samotě, domlouwala mu, proč chce jíti s otcem?
„A jakž bych nešel, milá Swatawo, když mne twůj dobrý otec s sebou wezme? Wždyť nemám již žádného na swětě.“
Swatawa pomalu nahlížela, proč chce Čestmír do swěta, ale přece ji to mrzelo, Kupec dal ušit Čestmíru nowé šaty a za několik dní měli odejít. Na wečer před odjezdem prošly děti wšecka místa, kde rády hráwaly, konečně šly do zahrádky ke hrobu otce
