sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský? 43 Nýbrž nosili jste stánek Molochův, a hvězdu boha svého Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon. 44 Stánek svědectví měli otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, kterýž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal podlé způsobu toho, kterýž byl viděl. 45 Kterýž přijavše otcové naši, vnesli s Jozue tam, kdež bylo vládařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida. 46 Kterýž nalezl milost před oblíčejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu. 47 Šalomoun pak udělal jemu dům. 48 Ale Nejvyšší nebydlí v chrámích rukou udělaných, jakož dí prorok: 49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi dům uděláte? praví Pán. Aneb jaké jest místo odpočívání mého? 50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila? 51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakž otcové vaši, tak i vy. 52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, kteříž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehož vy nyní zrádci a vražedlníci jste. 53 Kteříž jste vzali zákon působením andělským, a neostříhali jste. 54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých, a škřipěli zuby na něho. 55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží. 56 I řekl: Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží. 57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj. 58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul. 59 I kamenovali Štěpána modlícího se a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého. 60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul.
Kapitola VIII.
1 Saul pak přivolil k usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů. 2 I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním. 3 Saul pak hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře. 4 Ti pak, kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo. 5 A Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista. 6 I pozorovali zástupové jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil. 7 Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou. 8 A stala se radost veliká v tom městě. 9 Muž pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým. 10 Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká. 11 Pozor pak měli na něho, proto že je za mnohý čas mámil čáry. 12 A když uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy, 13 Tedy i ten Šimon uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se.
