stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal. 43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven. 44 I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde. 45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho. 46 Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš. 47 I sešli se přední kněží {biskupové} a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí. 48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid. 49 Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem {biskupem} byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte, 50 Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul. 51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem {biskupem} byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ. 52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno. 53 Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili. 54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými. 55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili. 56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku? 57 Vydali pak byli přední kněží {biskupové} a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
Kapitola XII.
1 Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých. 2 I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním. 3 Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti. 4 Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi: 5 Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým? 6 To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil. 7 Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to. 8 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. 9 Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých. 10 Radili se pak přední kněží {biskupové}, aby i Lazara zamordovali. 11 Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše. 12 Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma, 13 Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský. 14 I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest: 15 Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě. 16 Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili. 17 Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých. 18 Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil. 19 Tedy farizeové pravili mezi sebou:
