11 I bylo všech dnů Enosových devět set a pět let, i umřel. 12 Kainan pak byl v sedmdesáti letech, když zplodil Mahalaleele. 13 A po zplození Mahalaleele živ byl Kainan osm set a čtyřidceti let, a plodil syny a dcery. 14 I bylo všech dnů Kainanových devět set a deset let, i umřel. 15 Mahalaleel pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Járeda. 16 A po zplození Járeda živ byl Mahalaleel osm set a třidceti let, a plodil syny a dcery. 17 I bylo všech dnů Mahalaleelových osm set devadesáte a pět let, i umřel. 18 Járed pak byl ve stu šedesáti a dvou letech, když zplodil Enocha. 19 A po zplození Enocha živ byl Járed osm set let, a plodil syny a dcery. 20 I bylo všech dnů Járedových devět set šedesáte a dvě létě, i umřel. 21 Enoch pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Matuzaléma. 22 A chodil Enoch stále s Bohem po zplození Matuzaléma tři sta let, a plodil syny a dcery. 23 I bylo všech dnů Enochových tři sta šedesáte a pět let. 24 A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh. 25 Matuzalém pak byl ve stu osmdesáti sedmi letech, když zplodil Lámecha. 26 A po zplození Lámecha živ byl Matuzalém sedm set osmdesáte a dvě létě, a plodil syny a dcery. 27 I bylo všech dnů Matuzalémových devět set šedesáte a devět let, i umřel. 28 Lámech pak byl ve stu osmdesáti a dvou letech, když zplodil syna, 29 Jehož jméno nazval Noé, řka: Tento nám odpočinutí způsobí od díla našeho, od práce rukou našich, kterouž máme s zemí, jížto zlořečil Hospodin. 30 A živ byl Lámech potom, když zplodil Noé, pět set devadesáte a pět let, a plodil syny a dcery. 31 I bylo všech dnů Lámechových sedm set sedmdesáte a sedm let, i umřel. 32 A když byl Noé v pěti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jáfeta.
Kapitola VI.
1 Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily, 2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali. 3 Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let. 4 Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí. 5 Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas, 6 Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém. 7 Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil. 8 Ale Noé našel milost před Hospodinem. 9 Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé. 10 (Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.) 11 Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí. 12 Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi. 13 Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí. 14 Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím. 15 A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho. 16 Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také
