Stránka:Bible kralická (1918).pdf/889

bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž. ³⁶ Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě. ³⁷ Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou. ³⁸ Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest. ³⁹ A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho. ⁴⁰ A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení. ⁴¹ A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se, ⁴² Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se. ⁴³ I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho. ⁴⁴ A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi. ⁴⁵ A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem. ⁴⁶ I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. ⁴⁷ A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil. ⁴⁸ Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ. ⁴⁹ A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem? ⁵⁰ I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal ucho jeho pravé. ⁵¹ A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej. ⁵² I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím {biskupům} a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi. ⁵³ Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti. ⁵⁴ I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze {biskupova}. Petr pak šel za ním zdaleka. ⁵⁵ A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně. ⁵⁶ A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním. ⁵⁷ On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho. ⁵⁸ A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem. ⁵⁹ A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest. ⁶⁰ I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval. ⁶¹ I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. ⁶² I vyšed ven Petr, plakal hořce. ⁶³ Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho. ⁶⁴ A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil? ⁶⁵ A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu. ⁶⁶ A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží {biskupové} a zákonníci, a vedli ho do rady své, ⁶⁷ Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte. ⁶⁸ A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte. ⁶⁹ Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží. ⁷⁰ I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem. ⁷¹ A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.