že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní. 59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem. 60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. 61 I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím. 62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati. 63 A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni. 64 A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha. 65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova. 66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním. 67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka: 68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému. 69 A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého, 70 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, 71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli, 72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou, 73 Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá, 74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu, 75 V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého. 76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho, 77 Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich, 78 Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti, 79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje. 80 Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Kapitola II.
1 I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. 2 (To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.) 3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města. 4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy,) 5 Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou. 6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila. 7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě. 8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem. 9 A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou. 10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. 11 Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově. 12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech. 13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích: 14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle. 15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespo-
