Stránka:Bible kralická (1918).pdf/859

vil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval. ²⁰ A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým. ²¹ Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě. ²² Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý. ²³ I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého. ²⁴ A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci: ²⁵ Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi. ²⁶ V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét, ²⁷ Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria. ²⁸ I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami. ²⁹ Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení. ³⁰ I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha. ³¹ A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš. ³² Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho. ³³ A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. ³⁴ I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám? ³⁵ A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží. ³⁶ A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná. ³⁷ Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo. ³⁸ I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl. ³⁹ Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova. ⁴⁰ I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty. ⁴¹ I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta. ⁴² I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého. ⁴³ A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně? ⁴⁴ Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém. ⁴⁵ A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána. ⁴⁶ Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina, ⁴⁷ A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém, ⁴⁸ Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové. ⁴⁹ Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho, ⁵⁰ A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho. ⁵¹ Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich. ⁵² Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených. ⁵³ Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné. ⁵⁴ Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství, ⁵⁵ Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. ⁵⁶ I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého. ⁵⁷ Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna. ⁵⁸ A uslyšeli sousedé a přátelé její,